Cenová politika MFČR

 

Důvodová zpráva

Obecná část

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace RIA

1. Důvod předložení
Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů

Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, který nastartoval proces liberalizace cen k 1. 1. 1991 jako nezbytnou podmínku zahájení procesu transformace z centrálně direktivní ekonomiky k ekonomice tržní, platí v zásadě ve stejné podobě již patnáct let. V průběhu jeho platnosti proběhly pouze dílčí nezbytné úpravy reagující např. na nutnost přizpůsobení se podmínkám stanoveným v předpisech Evropských společenství pro označování zboží měrnými cenami nebo na rozšíření důvodů pro uplatnění regulace u tabákových výrobků pro účely odvodu spotřební daně. V zásadě lze hmotně právní úpravu obsaženou v zákonu o cenách hodnotit jako dostatečně liberální a vyhovující nejen pro vlastní proces transformace, ale i běžné fungování ekonomických vztahů založených plně na tržních principech. Odlišná situace je však v oblasti formální a procesní. Zákon o cenách byl přijímán v roce 1990 a projevuje se v něm nedostatečná úprava zmocnění Ministerstva financí k vydání prováděcích předpisů, které není přímo vymezeno v hmotně právní normě, ale v zákoně č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. V oblasti procesní je potom podstatná část postupů při výkonu cenové kontroly a ukládání pokut za porušení cenových předpisů obsažena nikoliv v zákonu, ale v prováděcí vyhlášce č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

V návrhu novely se rozšiřuje možný okruh cenových zásahů i na případy, kdy to vyžadují právní předpisy Evropských společenství (např. Nařízení komise (ES) č. 2707/2000 o stanovení prováděcích pravidel k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o podporu ze Společenství na dodávky mléka a některých mléčných výrobků žákům vzdělávacích institucí). Prodej mléčných výrobků je realizován v podmínkách fungující hospodářské soutěže a sám o sobě nevyvolává důvody pro cenovou regulaci, ale stanovení regulovaných cen uvedené předpisy vyžadují. V oblasti označování zboží cenami je do návrhu zapracováno ustanovení Směrnice 98/6/ES o ochraně spotřebitele při označování výrobků nabízených spotřebiteli, podle kterého má prodávající povinnost označit výrobek konečnou cenou, k níž nemohou být připočítávány žádné další částky.

Zákon reaguje na nové uspořádání orgánů státní správy a na vznik nových odvětvových regulačních orgánů, které jsou vybaveny kompetencemi k regulaci a kontrole cen.

Novým způsobem je řešena celá oblast porušení cenových předpisů, kdy je nově definována úplná škála případů, kdy se prodávající nebo kupující může dopustit deliktu proti cenovým předpisům. V zájmu zajištění větší vynutitelnosti práva dochází ke zvýšení horních limitů sankcí za delikty, které také lépe odpovídají obratům kontrolovaných společností, kdy se v poslední době často jedná o významné nadnárodní podniky. V současné době je v Parlamentu projednávaná novela zákona o cenách předložená hlavním městem Praha, ve které se prodlužuje subjektivní i objektivní lhůta pro možné uložení sankce. V případě neschválení této předlohy, bude tato změna doplněna do návrhu zákona předkládaného vládě.

Nově je rovněž definováno vymezení zmocnění k vydání prováděcího předpisu k tomuto zákonu.

Vzhledem k obsahu navrhované úpravy, ve které jsou pouze změny technického charakteru nemající žádný dopad na věcnou stránku právního předpisu a dále implementující právo ES/EU, byla provedená pouze malá RIA.

 

2 . Návrh variant řešení

2.1 Varianta I ( "nulová" beze změn)

Varianta I předpokládá ponechat příslušná ustanovení zákona o cenách ve stávajícím znění. Důsledkem této varianty bude omezení možnosti regulačních zásahů státu pouze na případy, kdy je trh ohrožen negativními účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace a pro účely odvodu spotřební daně. Takovéto zužující vymezení postačovalo v počátcích platnosti zákona o cenách, kdy ve většině odvětví nefungovala hospodářská soutěž a kdy zpravidla daný segment poptávky byl zabezpečován pouze jedním tuzemským prodávajícím (ať již výrobcem nebo obchodníkem). Vývojem postupně docházelo k rostoucí konkurenci na straně nabídky, která ovšem ne ve všech případech vedla ke snižování cen v důsledku konkurenčního boje, a na druhé straně vznikaly situace, kdy na úhradu některých služeb byly čerpány zdroje přímo z veřejných rozpočtů nebo ze zdrojů, na jejichž tvorbě se vedle samotných konzumentů služeb podílejí další subjekty (na základě např. principu solidarity) nebo přímo opět veřejné rozpočty. Přitom na straně nabídky nestojí výlučně monopolní dodavatel nebo poskytovatel služby nebo jejich omezený počet, ale často řada subjektů, které by potenciálně mohly být nebo ve skutečnosti jsou soutěžiteli. Jde zejména o oblast zdravotní péče, kde sice existuje na straně nabídky možnost výběru zdravotnických zařízení, nebo léků, zdravotnických prostředků apod. od různých dodavatelů, na druhé straně však nestojí koupěschopná poptávka konkrétních kupujících, ale zprostředkovaně masa úhrad z veřejného zdravotního pojištění za poskytnutou zdravotní péči, o které rozhodne jiná osoba (např. lékař) nikoliv osoba kupujícího. Ta ovšem není a nemůže být dostatečně efektivní při vyjednávání o ceně každého jednotlivého poskytnutého plnění. V takových a obdobných případech je cenová regulace nástrojem k nastavení cen, které by fungovaly v rovnovážných tržních vztazích.

Další oblasti jsou tzv. vynucené výkony, tedy výkony, které jsou fyzické a právnické osoby na základě ustanovení zvláštních právních předpisů povinny objednat, nechat strpět vykonat a zaplatit za ně požadovanou cenu. Jde o oblast výkonů, jejichž počet se stále rozšiřuje, mající vazbu zpravidla na předpisy se vztahem k bezpečnosti práce, bezpečnosti provozování nejrůznějších technických zařízení, popř. úkony, na jejichž základě je žadateli deklarováno některé právo. Zpravidla se nejedná o monopolního poskytovatele na straně nabídky, ale počet subjektů není libovolně velký i s ohledem na určitou jedinečnost nabídky poskytované služby. Neexistuje zde sice lokální omezení při výběru služby, ale opět z povahy věci je soubor poskytovatelů zpravidla nerovnoměrně rozmístěn na území trhu. Výjimečnost poskytované služby pak zvýhodňuje stranu nabídky, které se musí poptávající přizpůsobovat. Ceny budou nadále zcela volné s možností těžit z postavení kupujících.

V oblasti značení zboží cenami nedojde při nulové variantě k důslednému promítnutí směrnice 98/6/ES o ochraně spotřebitele při označování výrobků nabízených spotřebiteli, což v budoucnosti může vést k případnému zahájení infringementu ze strany Evropské komise, jak se již v případě jednoho druhu zboží stalo, jehož vyústění by směrovalo k úkolu provést důslednou transpozici nebo v případě nerespektování k uložení sankce pro ČR. Po zrušení příslušné úpravy obsažené ve vyhlášce č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, s platností od 1. ledna 2008, není vyčerpávajícím způsobem upraven způsob označování vozidel taxislužby cenami. Zrušení části zmiňované vyhlášky vedlo u některých subjektů k tomu, že odstranily z vozů veškeré cenové informace. Tím se vytvořily podmínky pro další zneužívání nevědomosti zákazníků a pro jejich poškozování, což je neuralgickým bodem dalšího rozvoje příchozího cestovního ruchu v České republice. Zjevné okrádání cestujících bude nadále pokračovat a přispívat tak k negativní prezentaci v zahraničí publikované v tamních médiích.

Ponechání dosavadní úpravy postupů cenové kontroly bude vytvářet prostor pro další zpochybňování jakéhokoliv zjištění cenových kontrolních orgánů před soudy s argumentací, že sankce jsou ukládány podle podzákonné normy a jsou tedy protiústavní. Při trendu k využívání všech opravných prostředků a soudních žalob proti rozhodnutím správních úřadů o pokutách za porušení cenových předpisů se kontrolované subjekty nechávají zastupovat renomovanými advokátními kancelářemi, které zcela přirozeně využívají jakékoliv argumentace, včetně rozporů cenových předpisů s Ústavou ČR.

V současné době se výkon cenové kontroly stále více soustřeďuje na významné nadnárodní korporace s řádově vyššími obraty, než byly vykazovány u českých subjektů v první polovině devadesátých let. Proto postih v případě, kdy neoprávněně získaný majetkový prospěch nelze vyčíslit, v částce do 1 milionu Kč pro takovéto subjekty je v podstatě zanedbatelný. To zcela destimulačně působí při respektování cenových předpisů.

Regulace cen v méně striktní formě (věcné usměrňování) může vytvořit podmínky jednak pro efektivní banchmarking ex ante, jednak pro účinnou kontrolu ex post, na základě povinně sestavovaných cenových kalkulací.

 

2.2 Varianta II

Varianta II předpokládá změnu stávající právní úpravy v těchto oblastech:

    1. Návrh novely zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, představuje především úpravu důsledně odpovídající Čl. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého lze státní moc uplatňovat pouze v případech a mezích stanovených zákonem a jím stanoveným způsobem, a Čl. 4, podle kterého mohou být povinnosti ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích. V tomto smyslu jsou všechna normativní ustanovení ukládající povinnosti právnickým a fyzickým osobám, dosud obsažena v prováděcí vyhlášce, zapracována do textu zákona, stejně tak postupy cenových orgánů a cenových kontrolních orgánů vykonávající státní moc v této oblasti, jsou obsahem nového znění zákona.

    2. Rozšiřuje se možný okruh cenových zásahů i na případy, kdy si tak vyžadují právní předpisy Evropských společenství (např. Nařízení komise (ES) č. 2707/2000 o stanovení prováděcích pravidel k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o podporu ze Společenství na dodávky mléka a některých mléčných výrobků žákům vzdělávacích institucí). Obdobně se rozšiřuje pravomoc cenových orgánů upravit postup pro předkládání a posuzování návrhů úředně stanovených cen u humánních léčiv, jak vyžaduje Směrnice 89/105/EHS Rady evropských společenství o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění.

    3. V oblasti označování zboží cenami je do návrhu zapracováno ustanovení Směrnice 98/6/ES o ochraně spotřebitele při označování výrobků nabízených spotřebiteli, podle kterého má prodávající povinnost označit výrobek konečnou cenou, k níž nemohou být připočítávány žádné další částky.

    4. Zákon reaguje na nové uspořádání orgánů státní správy a na vznik nových odvětvových regulačních orgánů, které jsou vybaveny kompetencemi k regulaci a kontrole cen.

    5. Novým způsobem je řešena celá oblast cenových deliktů, kdy je nově a precizněji definována úplná škála skutkových případů, kdy se prodávající nebo kupující může dopustit deliktu proti cenovým předpisům. V zájmu zajištění větší vynutitelnosti práva dochází ke zvýšení horních limitů sankcí za delikty a prodlužuje se subjektivní i objektivní lhůta pro možné uložení sankce.

    6. Nově je rovněž definováno vymezení zmocnění k vydávání prováděcího předpisu k tomuto zákonu.

Dotčené subjekty

  1. Podnikatelské subjekty, popř. fyzické a právnické osoby zabývající se prodejem a koupí zboží, podnikající v odvětvích, které mohou být potenciálně předmětem cenové regulace.
  2. Cestovní kanceláře a agentury a letecké společnosti prodávající zájezdy a další služby cestovního ruchu včetně letecké dopravy.
  3. Podnikatelé - držitelé oprávnění k provozování taxislužby.
  4. Prodávající a kupující porušující cenové předpisy.

 

3 . Vyhodnocení nákladů a přínosů

  • Identifikace nákladů a přínosů všech variant
    1. Varianta I nevyvolává žádné přímé náklady ze státního rozpočtu nebo rozpočtů krajů a obcí. Lze předpokládat nárůst výdajů ze státního rozpočtu v případech, kdy Ministerstvo financí bude žalováno kontrolovanými subjekty a soudy rozhodnou v jeho neprospěch pro vágní právní úpravu oblasti cenové regulace a cenové kontroly a MF bude uložena náhrada soudních výdajů a náhrada škody. Stávající právní úprava (varianta I) neobsahuje nástroje, které by umožnily MF efektivní ochranu v soudních řízeních o pokutách uložených za porušení cenových předpisů.
    2. Realizace varianty II nepředpokládá nárůst výdajů státního rozpočtu ani ostatních veřejných rozpočtů. Návrh nemá sociální dopady ani dopady na životní prostředí.
      V podnikatelské sféře může varianta II vyvolat dopady u cestovních kanceláří v podobě nové formy zpracování katalogů a dalších anoncí o poskytovaných službách, pokud by byla nutnost úprav v již vydaných katalozích před účinností zákona. Konkrétní vyčíslení v současné době probíhá. U katalogů vydávaných po datu účinnosti zákona nové vícenáklady nevznikají.
      U provozovatelů taxislužby si nový způsob označení cen na vozidlech vyvolá náklady 130 Kč (2 ceníky po 65,-Kč na vůz).
      Pozitivní dopad na státní rozpočet a rozpočty krajů a obcí může představovat precizace ustanovení cenových předpisů minimalizující rozsah úspěšnosti podaných žalob proti rozhodnutím o uložení cenových pokut za porušení cenových předpisů a také z vymožených pokut. V roce 2006 bylo podáno 5 žalob na MF proti pokutám za porušení povinností podle § 13 zákona o cenách v celkovém objemu pokut 335 tis. Kč, v roce 2007 pak 16 žalob v objemu pokut 3 877 tis. Kč. Za celou oblast taxislužby bylo v roce 2006 žalováno 17 rozhodnutí o pokutách o celkovém objemu 1 423 tis. Kč, v roce 2007 25 rozhodnutí o objemu 4 242 tis. Kč. Řešení podle varianty II by vytvořilo reálné základy pro možnost zamítnutí uvedených žalob.
      V případě závažnějších porušení cenových předpisů a jejich prokázání cenovými kontrolními orgány je možno v důsledku zvýšení horního limitu pro sankce za přestupky předpokládat vyšší příjmy do státního rozpočtu a do rozpočtů krajů a obcí, jejichž výši však nelze žádným způsobem kvantifikovat.

      Novela zákona o cenách nemá žádné dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

Konzultace

  1. V rámci Ministerstva financí.
  2. S Asociací českých cestovních kanceláří a agentur
  3. S významnými představiteli provozovatelů taxislužby
  4. Se Sdružením obrany spotřebitelů
  5. S Magistrátem hlavního města Prahy

 

4. Návrh řešení

  • Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Z hlediska cílů potřebných k dosažení je vhodnější přijetí varianty II. Obecně předpokládaná pozitiva této varianty jsou výše uvedena. Varianta II nevyžaduje další výdaje veřejných prostředků naopak vytváří prostor pro jejich snižování. Dopady vyvolané u podnikatelských subjektů nejsou zásadní povahy.

  • Implementace a vynucování

Navrhovaná regulace není spojena s potřebou speciálního zavádění. Regulované subjekty budou pouze plnit své informační povinnosti již existující blíže specifikovaným způsobem. Žádné informace pro administraci řešení nebudou vyžadovány. Kontrolní činnost bude zajišťována stávajícími kontrolními orgány bez dalších požadavků na náklady.Vynucování bude realizováno zákonnými sankcemi za nedodržení právních předpisů. Pokuty budou dále ukládány ve výši bezdůvodného obohacení nebo v rámci limitů stanovených zákonem.

  • Přezkum účinnosti

Bude prováděn průběžně na základě konkrétního vyhodnocování účinnosti cenové kontroly a při dozorové činnosti nad výkonem přenesené působnosti.

  • Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů

Osoby, které zpracovaly závěrečnou zprávu RIA.
Jméno a příjmení
Ing. František Smrčka, tel 257 043 279, frantisek.smrcka@mfcr.cz
JUDr. Vladimír Procházka, tel. 257 043 273, vladimir.prochazka@mfcr.cz
Útvar, ve kterém pracují: odbor 16 - Cenová politika

Zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem

Předmětná oblast je v souladu s Čl. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého lze státní moc uplatňovat pouze v případech a mezích stanovených zákonem a jím stanoveným způsobem, a Čl. 4, podle kterého mohou být povinnosti ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích. Návrh novely zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, představuje úpravu odpovídající těmto článkům. V tomto smyslu jsou všechna normativní ustanovení ukládající povinnosti právnickým a fyzickým osobám, dříve obsažena v prováděcí vyhlášce, zapracována do textu zákona, stejně tak postupy cenových orgánů a cenových kontrolních orgánů vykonávající státní moc. V souladu s Čl. 36 Listiny je v § 17 návrhu zákona garantováno právo každému účastníku řízení o porušení cenových předpisů na přezkum u nezávislého a nestranného soudu.

Podle Čl. 79 odst. 3 Ústavy mohou ministerstva na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy. Nová úprava obsahuje výslovná zákonná zmocnění ministerstva k vydání prováděcího právního předpisu.

Zhodnocení souladu navrhované úpravy s mezinárodními smlouvami a právními předpisy Evropské unie

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a je plně slučitelná s právními akty Evropských společností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli vyžaduje, aby výrobky byly vybaveny informací o výši prodejní ceny a jednotkové ceny výrobků nabízených obchodníky spotřebitelům, aby se tak zlepšila informovanost spotřebitelů a usnadnilo porovnávání cen, přičemž prodejní cenou se rozumí konečná cena za jednotku nebo za dané množství výrobku, která zahrnuje DPH a všechny ostatní daně. Navržená úprava zcela tomuto požadavku později ještě písemně upřesněnému ze strany EK plně vyhovuje.

K tomuto předmětu úpravy se vztahuje sankce stejná jako na ostatní nedostatky v označování zboží cenami upraveném tuzemskými předpisy, čímž je respektována zásada z judikatury ESD, aby sankcionování evropské úpravy nebylo horší než sankce za porušení tuzemské úpravy.

 

Zvláštní část:

K části první

K čl. I

 

    K bodu 1

Upravuje se text vymezující působnost orgánů ještě z období federálního uspořádání státu. Všechny orgány vybavené kompetencemi v cenové oblasti jsou správními orgány.

 

    K bodu 2

V důvodech pro uplatnění cenové regulace se omezuje možnost regulace obecně z tabákových výrobků pouze na cigarety, protože vývoj v předpisech o spotřebních daních dospěl ke stavu, kdy pouze u cigaret je uplatňována dvousložková spotřební daň, přičemž jedna složka je odvozována od výše ceny pro konečného spotřebitele. Nově se doplňuje možnost státu zasahovat do oblasti cen regulačními zásahy i v případech, kdy to vyžadují komunitární předpisy. Např. podle Nařízení komise (ES) č. 2707/2000 je nutno stanovovat maximální ceny mléčných výrobků pro školáky, i když by podle dosavadního znění zákona k tomu nebyl důvod, protože u tohoto sortimentu není trh ohrožen negativními účinky nedostatečné hospodářské soutěže. Doplňuje se oprávnění zasahovat cenovou regulací i v případě tzv. veřejného zájmu blíže zákonem definovaného, protože existuje řada odvětví, kdy sice existuje určitá konkurence na straně nabídky, avšak postavení a projevení svobodné vůle kupujícího je do určité míry determinováno, buď způsobem financování úhrady za dodané zboží nebo povinností určité zboží odebrat a zaplatit.

 

     K bodu 3

V návaznosti na úpravu provedenou v bodu 1 jsou ustanovení odstavců 7 a 8 nadbytečná.

 

    K bodu 4

Pro zneužití hospodářského postavení prodávajícího i kupujícího se jako základní parametr stanovuje cena obvyklá. Tento pojem byl dosud použit pouze v prováděcím právním předpisu a je nutno, aby jako základní kriterium pro chování účastníků trhu se stal součástí zákona.

 

    K bodu 5

V souladu s aplikací evropského práva se vymezuje výhodnější hospodářské postavení jako taková pozice, která zajišťuje vysokou nezávislost na ostatních účastnících trhu při sjednávání ceny. Přímo do zákona se doplňuje vymezení obvyklé ceny včetně postupu jejího určení, pokud ji není možné zjistit na trhu, jak vyžadují dosavadní judikáty našich soudů. Zkoumání zneužití výhodnějšího postavení bude možné i u subjektů zabývajících se výlučné obchodní činností nebo zprostředkováním prodeje zboží nebo poskytnutím služeb. Zejména v oblasti obchodu dochází k využívání silnějšího postavení některých subjektů, u kterých je třeba zkoumat samostatně výši a oprávněnost jejich obchodní přirážky u konkrétního sortimentu, a to i v případech, kdy tato přirážka není přímo předmětem cenového ujednávání sama o sobě. Do zákona se včleňuje vymezení ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku, které je využíváno všemi cenovými regulátory a dosud bylo obsaženo pouze v prováděcím právním předpisu.

 

    K bodu 6

Upřesňuje se vymezení pojmu regulace cen, které spočívá i v určování nejvyšších nebo nejnižších limitů, v rámci kterých je možno cenu sjednávat dohodou smluvních stran. Rozšiřuje se uplatnění cenové regulace kromě konkrétní výše regulovaných cen i na způsoby sjednávání, uplatňování a vyúčtování cen, což je důležité u celého okruhu služeb především spojených s bydlením (užíváním bytu), kdy jsou spotřebitelé často poškozováni ze strany pronajimatelů chybami v rozúčtování zaplacených cen nebo při vyúčtování celkové dodávky, na které průběžně byly placeny zálohové platby.

 

    K bodu 7

Vypouští se v dřívějším znění používaná zkratka "místní orgány", kterými se rozuměly okresní úřady a obce.

 

    K bodu 8

Vypouští se v dřívějším znění používaná možnost stanovovat "místními orgány" maximální ceny. Působnost v oblasti cen vykonávají kraje a obce jako "správní orgány" , ve smyslu dříve zavedené legislativní zkratky.

 

    K bodu 9

Upřesňuje se text v tom smyslu, že pro všechny zúčastněné subjekty platí stejná forma regulace cen, např. formou maximálních cen, ale nikoliv shodné maximální ceny ve stejné výši pro všechny.

 

    K bodu 10

Odstraňuje se v podstatě duplicitní ustanovení, které vycházelo z rozdílného přístupu uplatňovaného před rokem 1990 ke kalkulaci a k tvorbě ceny. Ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk jsou složkami regulované ceny.

 

    K bodu 11

Vypouští se závazek pro kupujícího dodržovat pravidla věcného usměrňování cen, která sám nemůže ovlivnit a jejichž dodržování musí vždy zajistit a prokazovat výlučně prodávající.

 

    K bodu 12 a 13

Upřesňuje se časový test pro ceny, které mohou být uplatňovány ještě tři měsíce po té, co se dostaly do rozporu s platným způsobem regulace cen. Bude tak znemožněno zneužití případů, kdy cenoví regulátoři vyhlašují regulační rozhodnutí se značným předstihem před jejich účinností a prodávající se snaží ve zbylém časovém intervalu sjednat ceny, které nerespektují budoucí regulační opatření. Záležitost způsobu náhrady nákladů nespadá do předmětu úpravy zákona o cenách a ustanovení § 230 občanského zákoníku bylo již zrušeno.

 

    K bodu 14, 15 a16

Forma časového usměrňování cen se od roku 1993 neuplatňuje, proto se navrhuje zjednodušení příslušného ustanovení, aby bylo v případě nutné potřeby nadále využitelné.
Opouští se vymezení oblasti uplatnění této formy cenové regulace pouze na prodávající v monopolním a dominantním postavení s již překonanými definicemi. Bude tak možné tuto formu regulace uplatnit i v jiných případech potřeby, kdy z hlediska celospolečenského zájmu bude účelné udržovat dynamiku cen určitého sortimentu zboží na trhu pod dozorem s možností jejího zpomalení, aniž by cenové orgány přímo zasahovaly do výše sjednávaných cen.

 

    K bodu 17

V souvislosti se vznikem České republiky a jejich nových zákonodárných sborů se aktualizuje postup při uplatnění cenového moratoria.

 

K bodu 18 a 21

Dosavadní vymezení postavení pojmu "konečný spotřebitel" bylo obsaženo v prováděcí vyhlášce č. 580/1990 Sb. Protože pojmy nemohou být definovány prováděcím právním předpisem, zavádí se vymezení tohoto pojmu přímo v zákonu. Pro definici byl použit záporný popis účelu pořízení zboží, jaký je použit ve směrnicích EU a doporučen i v Pracovním dokumentu Výboru po vnitřní trh a ochranu spotřebitele Evropského parlamentu z 17.5. 2006. V § 1 je zavedena obecná legislativní zkratka "zboží" a používání dalších adjektiv je nadbytečné, protože rozhodujícím je pojmenování stupně předání, tj. "prodej konečnému spotřebiteli".

 

    K bodu 19

Povinnosti prodávajících pro vedení cenové evidence dosud byly stanoveny v prováděcím právním předpisu bez adekvátního zmocňovacího ustanovení. Vzhledem k tomu, že se jedná o uložení povinností, jsou příslušná ustanovení zapracována do zákona se zmocněním pro stanovení podoby cenové kalkulace prováděcí vyhláškou.

 

    K bodu 20

V návaznosti na vznik České republiky jsou nově vymezeny příslušné správní orgány.

 

    K bodu 22

V návaznosti na problémy s aplikací dosavadního ustanovení kontrolními orgány v praxi se navrhuje nová struktura odstavce, který vymezuje jednotlivé způsoby poskytování informací spotřebitelům o prodávaném zboží a službách, některá dosavadní ustanovení prováděcí vyhlášky jsou převzata přímo do zákona.

 

    K bodu 23

Na základě požadavku orgánů Evropské komise (GŘ Sanco) se doplňuje ustanovení, jež blíže vymezuje pojem prodejní cena ve smyslu ustanovení Směrnice 98/6/ES, kterou má být cena konečná (výsledná), ke které není možné připočítávat další poplatky daně přirážky atd. Spotřebitel má tak jistotu, že zaplatí pouze výši inzerované ceny. Směrnice 98/6/ES tuto povinnost zatím stanovuje pouze při prodeji zboží (výrobků). Ukazuje se však, že je potřebné operativně řešit otázku podávání informací o ceně spotřebiteli i při poskytování služeb. Orgány Evropské komise již začaly analyzovat potřebu úpravy při poskytování dopravních služeb leteckých společností a obdobný problém je signalizován i při poskytování služeb cestovními kancelářemi.

Vedle uvedeného promítnutí úpravy z evropské směrnice se proto navrhuje operativně stanovit jednoznačnou povinnost prodávajícím subjektům podat spotřebiteli předem informaci o celkové ceně za nakupovanou službu (dopravní, službu cestovního ruchu), kterou bude muset spotřebitel v případě uzavření smlouvy zaplatit.
Navržená úprava zajistí, že spotřebitel bude seznámen s takovou výší ceny výrobku, která obsahuje např. i nově zavedený poplatek za likvidaci elektrospotřebičů nebo v případě nákupu zájezdu s cenou včetně všech bezpečnostních či palivových příplatků účtovaných při použití letecké přepravy.
U samotných služeb osobní letecké dopravy se toto rozšíření nenavrhuje, protože v současné době je v orgánech EK připravován návrh předpisu, který by měl být přijat v průběhu letošního roku a který v sobě tuto povinnost vůči leteckým společnostem výslovně neobsahuje.

 

    K bodu 24

Novelou zákona o spotřebních daních byla zrušena dvousložková spotřební daň u doutníků, cigarillos a tabáků. Pevná cena vyznačená na tabákové nálepce se nadále vyskytuje pouze u cigaret. U ostatních tabákových výrobků, které jsou označovány tabákovou nálepkou bez uvedení ceny pro konečného spotřebitele (doutníky, cigarillos, šňupací a další tabáky), se značení zboží cenami při prodeji konečnému spotřebiteli bude řídit ustanovením § 13 zákona o cenách.

 

    K bodu 25

Dosavadní zkušenosti cenových kontrolních orgánů z kontrol plnění povinností podle zákona o cenách u subjektů, které provozují taxislužbu, ukazují, že je u vozidel taxislužby potřeba zvláštní úpravy v označení těchto vozidel cenou. Tato potřeba je ovlivněna výraznými odlišnostmi i specifiky taxislužby jako služby poskytované pohotově a bezprostředně a zpravidla bez předchozí objednávky. Navrhovaná zvláštní úprava v zákoně o cenách spolu s existující zvláštní úpravou provozování taxi v zákoně o silniční dopravě je úspornější alternativou k variantě přijetí zvláštního zákona o taxislužbě.
Zatímco u jiných služeb či zboží nezáleží na přesném umístění nabídkové ceny, je u taxislužby nezbytné určit konkrétní místo, kde má být ceník umístěn i způsob tohoto označení. Struktura ceny vychází z běžných zvyklostí v taxislužbě. Formulace povinností v označení vozidla taxi byla volena tak, aby bylo zřejmé, že přední dveře musí obsahovat základní (běžnou) cenovou nabídku pro každého zákazníka, a to jednak pro jízdy nepřesahující území obce, kde je služba nabízena, a jednak pro jízdy mimo tuto obec. Zároveň je dána možnost, aby provozovatel mohl uplatňovat i další ceny (např. slevy pro určité skupiny zákazníků), které by se i s vymezenými podmínkami pro jejich uplatnění již na přední dveře nevešly. K tomu slouží kompletní (úplný) ceník uvnitř vozidla před pravým předním sedadlem.

 

    K bodu 26

Úvodní paragraf části IV zákona o cenové kontrole se zásadním způsobem navrhuje přepracovat tak, aby obsahoval všechny principy kontrolní činnosti dosud nesystematicky upravené pouze prováděcí vyhláškou. Cenové kontrolní orgány budou vycházet při své činnosti ze zákona o státní kontrole kromě speciálních případů upravených zákonem o cenách.
Nově se rozšiřuje okruh pravomocí cenových kontrolních orgánů, které dosud neměly možnost zamezit pokračování protiprávního chování kontrolovaného subjektu. Podle návrhu budou moci uložit povinnost, např. uvést uplatňované ceny do souladu s pravidly cenové regulace, doplnit chybějící nebo vadné označování cenami apod. Tímto ustanovením se reaguje i na požadavek stanovený v článku 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele), podle kterého v případě zjištěného protiprávního jednání, kterého se podnikající fyzická nebo právnická osoba dopustila na území Evropských společenství nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů, ukládají příslušné orgány (tedy i cenové kontrolní orgány podle zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů), rozhodnutím zákaz takového jednání. Vzhledem ke specifikům některých kontrol cen (např. v taxislužbě) zákon upravuje možnost před vlastním zahájením cenové kontroly spočívající v seznámení kontrolované osoby (majitele, statutárního orgánu) se zahájením cenové kontroly provést a zajistit důkazy rozhodné pro další řízení pro porušení cenových předpisů jako je kontrolní jízda, audiovizuální záznam apod., které zamezí zpochybňování zjištění kontrolních orgánů ze strany kontrolovaných subjektů.
Cenovou kontrolu (dodržování cenových předpisů) budou vykonávat cenové kontrolní orgány, které jsou uvedeny v zákonu č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.
Novela zákona o cenách provedená v roce 2004 uložila vládě předkládat do 31. ledna následujícího roku Poslanecké sněmovně zprávu o cenové kontrole podle zákona o cenách. V tomto termínu však není možno podat informaci o celém uplynulém roku, proto v roce 2005 byla v tomto termínu předložena zpráva pouze za 1. pololetí 2004. Změnou termínu by mohla být PSP ČR informována vždy o celém loňském roce stejně tak, jako je tomu při projednávání státního závěrečného účtu, jehož obsahem je i zpráva o cenové kontrole. Navržená změna reaguje na úkol obsažený v usnesení Poslanecké sněmovny č. 1612 z 29. 3. 2005.

 

    K bodu 27

Zákon nově vymezuje případy porušení cenových předpisů jako přestupky a jako správní delikty včetně společného ustanovení. Výše pokut je vztažena k jednotlivým druhům provinění s tím, že se ukazuje jako zcela nezbytné upravit dosavadní horní hranici ve výši 1 mil. Kč na 10 mil. Kč vzhledem k tomu, že po restrukturalizaci podnikatelských subjektů působících na počátků devadesátých let se předmětem cenové kontroly stávají stále častěji významné nadnárodní korporace, kde uložení pokuty do 1 mil. Kč ztrácí sankční význam, naopak stává se výhodnějším doklady pro vyčíslení bezdůvodného obohacení "ztratit", protože by byla vyčíslena podstatně větší sankce. V případě neplnění opatření uložených k nápravě se zavádí výjimečná možnost uložit pokutu i opakovaně.
Návrh zákona, odchylně od zásad správního trestání, vzhledem ke specifice vzniku protiprávních jednání na úseku cen, neobsahuje obvyklé liberační ustanovení o zproštění odpovědnosti právnických osob za spáchání správního deliktu pro porušení cenových předpisů, a setrvává důsledně na objektivní odpovědnosti právnické osoby za delikt. Porušení cenových předpisů je vždy jednáním, ať konáním či opomenutím, zaviněním vědomým či nedbalostním, odpovědného managamentu právnické osoby nebo jejího zaměstnance bez možnosti vlivu zvláštních okolností "vis major", na které je právě pro takové případy liberačním ustanovením pamatováno. Tyto okolnosti zřetele hodné se v oblasti sjednávání cen při obchodních vztazích nevyskytují a stávající právní úprava toto ustanovení záměrně neobsahuje. Jeho zavedení novelou do zákona o cenách by bylo proti smyslu a účelu zákona a enormním způsobem by ztížilo výkon cenové kontroly a postih cenových deliktů.
Institut odkladného účinku při podání žaloby proti rozhodnutí o pokutě se v průběhu platnosti zákona osvědčil, a proto se navrhuje jeho pokračování. V případě cenových kontrol se jedná i mnohamilionové (i miliardové) pokuty a při dlouhotrvajících soudních sporech by stát mohl být neúměrně zatěžován při vracení dříve zaplacených pokut.
V § 17a se nově vkládá povinnost pro správní orgány, aby nejméně jedenkrát ročně zveřejňovaly přehledy svých pravomocných rozhodnutí o uložených pokutách. Jde o důležitý prvek informovanosti zejména okruhu možných poškozených odběratelů, aby se mohly domáhat svého práva na osobě porušující cenové předpisy.

 

    K bodu 28

Do zákona o cenách se opětně vrací zmocnění k vydání prováděcího předpisu, které v roce 1993 bylo přesunuto do zákona č. 265/1991 Sb.

 

    K čl. II

Přechodná ustanovení upravují kontinuitu dosavadní právní úpravy pro kontroly a řízení o porušení cenových předpisů zahájených za účinnosti dosavadního zákona.

 

K části druhé

V zákonu o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen se u Celního úřadu Kolín upřesňuje působnost tohoto orgánu pouze na oblast cen cigaret, u kterých jsou nadále stanovovány pevné ceny jako základ jedné složky spotřební daně. Dále se doplňuje zmocnění pro celní orgány, které budou moci kontrolovat dodržování cenových předpisů, u prodeje cigaret za pevné ceny, a za zjištěná porušení zákona ukládat sankce. Založení věcné působnosti zákonem se navrhuje jak pro celní ředitelství, tak i pro celní úřady z toho důvodu, že cenová kontrola bude uskutečňována i prostřednictvím skupin mobilního dohledu. Navržené ustanovení plně koresponduje s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 185/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde se počítá s tím, že jak celní ředitelství, tak i celní úřady plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpisy.

 

K části třetí

Účinnost novely se navrhuje k 1. lednu 2009.